Člověku nelze dobře myslet, milovat a spát bez toho, aby se dobře navečeřel.
Virginia Woolf
|
pátek, 02 duben 2010 02:20 |
|
úterý, 16 březen 2010 00:57 |
|
úterý, 09 únor 2010 01:10 |
|
pondělí, 18 leden 2010 01:09 |
|
úterý, 29 prosinec 2009 03:29 |
| Mušle pro dva (velmi romantický recept) (37 komentářů) | |
| Bodláky s královskou chutí (19 komentářů) | |
| Už jste zkusili upéct zebru? (33 komentářů) | |
| S'mores neboli 'símeště (10 komentářů) | |
| Není rašple jako rašple (10 komentářů) |
 | 65% | Czech Republic |
 | 10% | United States |
 | 6% | Unknown |
 | 4% | Russian Federation |
 | 3% | Slovak Republic |
Kategorie Moučníky a dezerty Persimmon a všechny jeho proměny
| 23 listopad 2009
Nedaleko našeho domu, na okraji malého parkoviště, roste nenápadný, dalo by se říci až nezajímavý strom. Denně okolo něj projdou desítky lidí a vsadím se, že o něj ani okem nezavadí. Ovšem to jen do té doby, než strom v listopadu do jednoho shodí listy a na jeho štíhlounkých, dlouhých větvích zůstanou viset jen malé, jasně oranžové plody. Neobyvyklá proměna a křehký vzhled nahého stromu bez listoví, náhle dramaticky krásného na pozadí zamračeného podzimního nebe, mi kdysi navždy učaroval. Neodradilo mě ani první ochutnání jeho ovoce, které pod tenkou slupkou nabídlo jen tvrdou, svíravě trpkou dužinu. (Tenkrát jsem ještě netušila, že na jeho lahodnou, sladkou chuť se musí dlouho a trpělivě čekat.) Okouzlilo mě i jeho jméno: persimmon. No řekněte, nezní to libě, exoticky a tajemně? P-E-R-S-I-M-M-O-N. Kdepak tomel nebo naprosto nelákavě znějící kaki či churma! To dozajista k nevšední kráse tohoto ovoce ani trochu nesedí.
Americká odrůda persimmonu (diospyros virginiana) -- nebo, chcete-li, tomelu -- roste na území Spojených států divoce a všeobecně se o ní traduje, že se má sklízet až po prvním mrazu. Teprve pak prý dužina ovoce změkne na konzistenci pudingu a získá medovou sladkost s příchutí sladké karotky a meruněk. Pravdou však je, že plody dosahují zralosti, až když začnou samy padat ze stromu (k čemuž většinou dochází v období prvních mrazíků). Američtí indiáni dovedli mistrovsky využívat ovoce s vysokým obsahem cukru a evropské osídlence z něj naučili péct sladký chléb a dokonce i vařit domácí pivo.
Plody persimmonu virginského obsahují několik větších, plochých semen, podle jejichž tvaru se prý dá předpovědět, jaká bude nadcházející zima. Hospodářský almanach nám napovídá, že rozpůlené semínko ve tvaru nože znamená zimu ledovou, vidlička značí mírnější teploty a lžíce pak naznačuje nadmíru sněhu. Podle návštěvníků známého Persimmon festivalu v sousední Indianě bude letošní zima tuhá a jestli se vyhrabu z nadnormních sněhových závějí, jaké nám tento rok persimmony věští, určitě vám dám vědět, jestli je na jejich předpověď spolehnutí.
Persimmon japonský (diospyros kaki) se na rozdíl od jeho amerického příbuzného již stovky let kultivuje a je sladký a poživatelný v pevném stadiu. Zřídkakdy se v něm najdou semena, tudíž k předpovědi počasí, posléze jiným nahlédnutím do budoucnosti, je naprosto nepoužitelný, zato jeho dužinu nepostihuje před dozráním ústa stahující trpkost a s konzumací tedy není třeba čekat, až se ze stavu tuhého začne přeměňovat na kašovitý.
Persimmon se v nabídce obchodů ve Spojených státech objevuje právě nyní, v období mezi dvěma největšími svátky – Dnem díkůvzdání a Vánocemi , a tak vznikl nápad postavit na sváteční stůl místo tradičního pumpkin pie (dýňového koláče) něco nového, snad trochu nezvyklého, ale zároveň něco, co souvisí s historií této země a oslavuje ji. Pochybuji, že dýňový koláč bude někomu příliš chybět, protože po těžkém jídle bude lehoučká pěna ze smetany a plodů persimmonu zcela určitě vítanou změnou.
Rodině, přátelům i známým přeji Happy Thanksgiving!
Smetanová pěna s příchutí persimmonů (Persimmon Mousse)
(Pro 4 příznivce exotického ovoce)
2 větší persimmony
2 lžíce meruňkové marmelády
1 lžíce citronové šťávy
1 šálek (250 ml) šlehačky
2 lžíce sirupu z agave (agave nectar) – lze nahradit světlým medem
špetka soli
½ šálku (125 ml) kysané smetany
sekané pistácie na ozdobu
Z plodů persimmonu odřízneme okvětní kalich, dužinu oloupeme, nakrájíme na kostičky a v mixéru nebo kuchyňském robotu rozšleháme na pyré. Přidáme meruňkovou marmeládu a citronovou šťávu.
Šlehačku osladíme sirupem z agave nebo medem, přidáme špetku soli a vyšleháme do tuha. Šlehačku lehce přimícháme do kysané smetany, část směsi zlehka vmícháme do ovocného pyré a poté opět zlehka přimícháme zbytek smetanové směsi.
Smetanovou pěnou naplníme jednotlivé ramekinky nebo šálky, posypeme sekanými pistáciemi a necháme v ledničce vychladit. (Pěnu je možné připravit i den předem.)
. Ale... Pokud by mi někdo třeba udělal takovouto pěnu, to bych si snad i dala říct 
.
.)) 
Řekla bych ale, že je ještě chutnější, než ta šlechtěná odrůda, která nám to zase vynahradí svým půvabným vzhledem. A že někomu nechutná? To je naprosto v pořádku -- kdyby měli všichni stejné chutě, jak chudý by svět vaření byl! | Další > |
|---|
