|
pátek, 02 duben 2010 02:20 |
|
úterý, 16 březen 2010 00:57 |
|
úterý, 09 únor 2010 01:10 |
|
pondělí, 18 leden 2010 01:09 |
|
úterý, 29 prosinec 2009 03:29 |
 | 65% | Czech Republic |
 | 10% | United States |
 | 6% | Unknown |
 | 4% | Russian Federation |
 | 3% | Slovak Republic |
| 05 duben 2008
Že ne? Tak to se máte na co těšit! Ale jestli se domníváte, že se tu jedná o mordování a následnou konzumaci roztomilých zvířátek, proslavených svou pruhovanou srstí, tak jste vedle jak ta jedle. Řeč je o koláči, který právě letí virtuálním světem internetu a sklízí úspěch všude tam, kde přistane. Jsou z něj nadšeny děti i dospělí a to hlavně díky střídavému vzoru, který vynikne po nakrojení koláče. Opakovaný mustr připomíná svým tvarem právě veselé kabátky těchto lichokopytníků. Zebry tedy mohou spokojeně usínat a my se pustíme do pečení.
Trik s proužky spočívá v trpělivém vrstvení obou těst. Lžičku po lžičce je střídavě přiléváme do středu dortové formy, čímž nám vznikne jakýsi terč s mnoha tenkými kruhy a středobodem žlutým či hnědým, podle toho, které těsto právě naléváme. (Zdánlivě dlouhou piplačku ulehčí fakt, že nebudete každou chvilku "odskakovat" k fotoaparátu, abyste prsty upatlanými od lepkavého těsta zachytili v obrázcích celý proces výroby. Ke kladnému výsledku ještě dále přispěje ta skutečnost, že vaši čtyřnozí kamarádi se nebudou zarputile dožadovat té voňavé hmoty, co sem tam ukápne na zem a přerušovat tak vaše pečlivé odpočítávání lžiček s těstem. :o)) Vychladlý koláč není třeba nijak zvlášť zdobit, stačí jen zasněžit na povrchu moučkovým cukrem a krájet jako dort, aby byl dojem z pravidelného mramorování co největší. Pruhy jsou opět v módě, jen pro tentokrát je oblékl náš koláč. No řekněte, nesluší mu to?
 |  |  |  |
Koláč "Zebra"
(Rozpis na 26 cm formu)
4 vejce
1 šálek cukru
1 šálek oleje
1 šálek mléka
1 lžička vanilkového extraktu (nebo vanilkový cukr)
strouhaná kůra z jednoho dobře omytého citronu
2 šálky hladké mouky
1 lžíce prášku do pečiva
špetka soli
1 lžička rozpustného espressa nebo kávy
4 lžíce kakaa
Vejce a cukr dáme do mísy a šleháme, až je směs světle žlutá a hustá. Za stálého šlehání pak postupně přiléváme olej a mléko a přidáme vanilkový extrakt a citronovou kůru. Do mísy prosijeme společně mouku, prášek do pečiva a sůl a dobře promísíme, aby vzniklo hladké těsto.
V malé mističce si rozpustíme espresso nebo kávu v teplé vodě, přidáme kakao a vše do hladka rozmícháme.
Předehřejeme si troubu na 180 °C (350 °F). Dortovou formu vymažeme máslem a vysypeme moukou.
Těsto rozdělíme na dvě poloviny. Do jedné přidáme kakaovou směs a dobře rozšleháme. Pěkného mramorování docílíme následujícím způsobem: do středu formy nalijeme tři vrchovaté lžíce vanilkového těsta, které se začne pomalu rozlévat do stran. Doprostřed vanilkového těsta nalijeme tři lžíce kakaového těsta. Postup opakujeme až do spotřebování obou těst. Vložíme do předehřáté trouby a pečeme přibližně 45 minut (vyzkoušíme špejlí). Prvních 20 minut troubu neotvíráme -- koláč by se srazil. Po vytažení z trouby necháme koláč pár minut ve formě a pak přendáme na mřížku, aby vychladl.
Po vychladnutí sypeme moučkovým cukrem a krájíme jako dort, aby vyniklo mramorování.
To je přesně nápad, jak zdánlivě "obyčejnou buchtu" povýšit na koláč par excellence! Díky, voní až sem, neděle začala skvěle! 
Přiznávám, že takovou snídani si jednou za čas dopřeji. V týdnu je to většinou v poklusu, někdy i jenom hrnek kávy a jsem ze dveří. V neděli si zato udělám luxusní snídani se vším všudy -- porcelán, french-press kávovar, koláč nebo pečivo a kniha. A hlavně: snídám hodně, hodně dlouho! Vzhledem k tomu, že jsem při přípravě koláče přeskakovala stojan s fotoaparátem, šňůru od lampy (ten den pršelo a byla tma) a dvě všetečné bišončí fenečky, příprava koláče mi trvala odhadem třikrát déle. Ale nechci to zlehčovat -- to lžičkování chce trpělivost i bez těch ostatních překážek. Zebrování mělo úspěch i v práci. (Přeci si tu dobrotu nenechám jen pro sebe!) . Nezvládl to správně ani jednou, ale jeho snaha byla milá. 
To však vím už od začátku. Jseš šikulka. 
, nemužou se ta těsta nalít do dvou cukrářských rukávů a na střídačku ždibec odlévat do středu? Není to jednodušší, rychlejší, pohodlnější? Prostě pro ty línější 
) ani asi nikdy neuvidím. Je to krása nesmírná a musí to být i hodně dobré. Dokáži si představit, jak ten "zebří efekt" působí na návštěvy To těsto je ale dost řídké a mám dojem, že by Ti z těch cukrářských sáčků samovolně vytékalo. Nápad to je ale dobrý. Zrychlit nalévání by se dalo třeba i malou naběračkou, do které se vejdou akorát tři lžičky těsta, ale zase -- musely by být dvě. Takže asi opravdu platí, že bez práce nejsou koláče. Ale výsledný efekt opravdu stojí za těch pár chvil strávených nad dortovou formou. A ani chuťově to nepokulhává. | < Předchozí | Další > |
|---|
